Jste zde: Titulní stránka
Zpět na začátek
Tento řád stanoví pravidla pro udělování ceny Duhové křídlo 2019.
VYHLAŠOVATEL CENY
Vyhlašovateli jsou Pardubický kraj a Národní rada osob se zdravotním postižením Pardubického kraje.
VYHLÁŠENÉ KATEGORIE
Cena Duhové křídlo 2019 je vyhlášena ve čtyřech kategoriích:
Profesionál
Dobrovolník/Filantrop
Poskytovatel sociálních služeb
Cena Michala Hašta za celoživotní práci ve prospěch osob se zdravotním postižením
Cena v kategorii I. Profesionál se uděluje jednotlivcům - pracovníkům zařízení sociálních služeb, neziskových organizací, veřejné správy a dalších subjektů ze sociální oblasti, kteří pomáhají osobám se zdravotním postižením.
Cena v kategorii II. Dobrovolník/Filantrop se uděluje organizacím a jednotlivcům - pečujícím osobám, dobrovolníkům pomáhajícím bez nároku na odměnu osobám nebo organizacím, donátorům a sponzorům.
Cena v kategorii III. Poskytovatel sociálních služeb se uděluje organizacím za výjimečnou kvalitu poskytování služeb klientům se zdravotním postižením.
Cena v kategorii IV. Cena Michala Hašta za celoživotní práci ve prospěch osob se zdravotním postižením se uděluje jednotlivcům, kteří dlouhodobě pracují ve prospěch osob se zdravotním postižením.
Nominováni mohou být jednotlivci a organizace působící na území Pardubického kraje.
NÁVRHY NA UDĚLENÍ CENY
Nominace do výše uvedených kategorií mohou podávat fyzické i právnické osoby. Návrhy se podávají na předepsaném formuláři, který je k dispozici na webových stránkách www.duhovekridlo.cz .
Formuláře lze podat elektronicky na www.duhovekridlo.cz , zaslat na e- mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo poštou na adresu NRZP ČR, Erno Košťála 1013, 530 12 Pardubice.
Navrhovatel je povinen zajistit souhlas navrhovaného s jeho nominací.
Uzávěrka pro podávání návrhů je 31. května 2019. Pro zařazení návrhu zaslaného poštou je rozhodující datum podací pošty na zásilce. Později odeslané návrhy, stejně jako návrhy nominovaných z jiného než Pardubického kraje, nebudou zařazeny do hodnocení.
Cenu Duhové křídlo může jednotlivec nebo organizace získat v dané kategorii pouze jednou.
POSUZOVÁNÍ NÁVRHŮ A VYHLÁŠENÍ CENY
Návrhy na ocenění budou posouzeny komisí složenou ze zástupců Pardubického kraje, NRZP ČR a médií, popř. dalších subjektů. Vítězové v každé kategorii obdrží cenu, kterou navrhl a vytvořil Ak. arch. Miloslav Chaloupka. Další dva nominovaní v každé kategorii obdrží pamětní diplom a drobné dárky.
Výsledky ceny Duhové křídlo 2019 budou slavnostně vyhlášeny a nominovaní oceněni dne 2. října 2019 v Muzeu Chrudim.
(21.9.2023)
Už jedenáct let pořádají Pardubický kraj a Národní rada osob se zdravotním postižením Pardubického kraje slavnostní večer spojený s oceněním těch, kteří pracují v sociálních službách a ve prospěch osob se zdravotním postižením. Nejvyšším oceněním je takzvané Duhové křídlo, keramický kachel od sochaře Miroslava Chaloupky se symbolem andělského křídla v pestrých barvách, tak, jako jsou pestré příběhy, které přináší život. Tento týden se udílela Duhová křídla v kulturním centru Fabrika ve Svitavách.
„Stále se přesvědčujeme, že sociální služby by se neobešly bez takzvaných srdcařů, ať už to jsou zaměstnanci, dobrovolníci, filantropové nebo celé dobře vedené organizace. Všichni tito lidé by si zasloužili ocenění. Na Duhovém křídle jsou zastoupeni třemi, které vybrala z nominovaných porota. Dále je předávána Cena Michala Hašta za celoživotní práci ve prospěch osob se zdravotním postižením a cena radního pro sociální péči. Všem oceněným gratuluji a velmi děkuji, neboť jsou zároveň inspirací pro mnoho dalších lidí,“ uvedl radní Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.
Letošní ročník předávání cen Duhové křídlo sebou také přinesl nevšední a netradiční překvapení. Tím byly vystavované obrazy autora Tomáše Rybičky, vozíčkáře, který u příležitosti minulých ročníků Duhového křídla získal zvláštní Cenu Pavla Šotoly již v roce 2017. Tomáš je stále více obdivovaným a žádaným umělcem, jeho díla jsou vystavována v tuzemsku i v zahraničí. Své obrazy, vzhledem k těžkému zdravotnímu postižení, maluje štětcem, který drží ústy. Nejen v rámci výstav budí Tomášova díla stále větší zájem široké veřejnosti, za svou tvorbu získal mnohá uznání a ocenění. Věříme, že obrazy zaujaly a potěšily hosty dnešního slavnostního odpoledne.
Jednotlivá ocenění:
Kategorie I. – Profesionál
Milan Minář
Ředitel Sociálních služeb města Lanškroun. Za 17 let pod jeho vedením získal Domov pro seniory mnoho významných cen a uznání. Mezi svými klienty a kolegy je pan Minář velmi oblíbený. S empatií a precizností sobě vlastní dokázal naplnit osobní představu a vizi a vybudoval takové zařízení, kde se všichni cítí dobře, prožívají chvíle klidu, pohody a nezapomenutelných životních okamžiků.
Kategorie II. - Dobrovolník/Filantrop
Boccia Run Bukovka z.s.
Organizační tým nadšenců již od roku 2017 pravidelně pořádá charitativní běh Boccia Run Bukovka a získané finanční prostředky z akce jsou opakovaně věnovány tělesně postiženým hráčům bocci ze sportovního klubu Léčebny Košumberk. Projekt samotný spojuje obdivuhodnou touhu sportovat, vítězit a sílu žít, a to i přes všechny životní nesnáze. Motivace pro širokou veřejnost „Pojďte si s námi zaběhat a pomáhejte společně plnit sny handicapovaným boccistům“ opravdu funguje.
Kategorie III. - Poskytovatel sociálních služeb
Rodinné Integrační Centrum z. s. Pardubice
Zabývá se službami pro osoby a rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra od raného věku až do věku 64 let v celém kraji. Poskytuje sociální pomoc a podporu v oblasti rané péče, sociálně aktivizačních služeb, sociální rehabilitace a osobní asistence, a dále nabízí integrační a aktivizační činnosti rodinám s dětmi se zdravotním postižením. Uplatňuje inovativní postupy a metody jako Homesharing, metodu na trénink a podporu činnosti mozku Infra-Low Frequency Neurofeedback nebo kyslíkovou terapii v hyperbarické komoře.
Kategorie IV. - Cena Michala Hašta za celoživotní práci ve prospěch osob se zdravotním postižením
Blanka Brandová
Spoluzakladatelka a dlouholetá ředitelka Střediska rané péče v Pardubicích o.p.s. Její práce je pro ni zároveň koníčkem, a nejen to je záruka stoprocentní kvality a úrovně poskytovaných služeb. Pro rodiny pečující o dítě se zdravotním postižením je obrovskou inspirací a motivací, především však doslova „hnacím motorem“. A jen díky ní se nevzdávají…Sama má dceru s těžkým zdravotním postižením, přesto anebo právě proto, už dokázala pomoci stovkám rodin v podobně tíživé životní situaci. Paní Blanka se řídí pravidlem, že vždy se dá něco dělat.
Cena radního Pavla Šotoly:
Lenka Kořínková
Již více než pět let se paní Lenka Kořínková s velkým zájmem a nasazením věnuje profesionální pomoci rodičům a dalším rodinným příslušníkům lidí, kterým do života vstoupilo duševní onemocnění. S podporou organizace Péče o duševní zdraví v roce 2014 založila na Chrudimsku svépomocnou skupinu pro rodiče a rodinné příslušníky. O skupinu byl takový zájem, že před čtyřmi lety vznikla skupina druhá a nyní paní Lenka pomáhá za podpory Pardubického kraje „rozběhnout“ také další skupiny v ostatních okresech Pardubického kraje.
Akademického architekta a výtvarníka Mílu Chaloupku jsem poznala v roce 2012. Naprosto nezištně a ochotně navrhl a vyrobil nádherné ceny pro účastníky prvního ročníku soutěže Duhové křídlo. Těmi cenami jsou keramické kachle s motivem duhy a křídla. Díky tomuto motivu získala tehdy soutěž svůj název a ten k ní od té doby patří stejně neodmyslitelně jako Mílova keramika. Snad mohu říci, že Míla se stal během let ze spolupracovníka mým dobrým kamarádem. V každém případě je člověkem, kterého si velmi vážím pro jeho dobré srdce a čistou duši.
Duhové křídlo – cena za činnost ve prospěch lidí se zdravotním postižením – byla v roce 2012 v Pardubickém kraji novým, neznámým počinem. Ty jsi velmi vytížený člověk. Proč ses tehdy rozhodl věnovat spoustu svého času, abys pro nominované bezplatně navrhl a vytvořil ceny?
Ta nabídka mne jednoduše zaujala a především potěšila. Čas neexistuje, čas se dělá. Rozhodl jsem se, že si udělám čas a začal jsem přemýšlet, co vytvořit. Vzniklo několik ideových návrhů a tenhle motiv nejlépe vyjadřoval celou tu myšlenku: duha jako symbol pestrosti života ve všech jeho barvách a křídlo jako symbol snahy dostat se výš, překonávat překážky, prostě letět vzhůru.
Tvoje tvorba mne velmi oslovuje a dokážu si ji představit i doma na zdi. Kde lidé mohou Tvé věci vidět?
Byť se keramikou zabývám téměř 45 let, je to moje druhá profesní pozice. Mám ji jako nutnost a vnitřní potřebu a zároveň jako arteterapii. Pudí mne to něco dělat a je to produkt mé vlastní práce bez vnějších vlivů a tlaku okolí. Keramiku tvořím svobodně – nesleduji současné keramické trendy. Připravuji výstavu v září v galerii Barbara v Hradci Králové, v červenci a v srpnu vystavuji na výstavě Unie výtvarných umělců Pardubického regionu v Nasavrkách – a hlavně tvořím letošní ceny pro Duhové křídlo.
A mohou lidé přijít k Tobě do ateliéru a něco si koupit?
Ať přijdou, jsou zváni. Kontakt naleznou na www.keramochaloupka.adam1.cz .
Vím, že pomáháš i jinak – jsi členem Lions clubu. Čím se zabýváte?
V Pardubicích charitativní světová organizace Lions club funguje již 16 let. Naší hlavní činností je pomoc nevidomým, slabozrakým a dětem. Pomoc neposkytujeme jednotlivcům, ale organizacím a zařízením. Úzce spolupracujeme například s Tyflocentrem, Ranou péčí, Lentilkou, DC Veská, Hamzovou léčebnou v Luži.
Vystudoval jsi architekturu a živíš se jí. Může se na Tebe někdo obrátit, že chce navrhnout bezbariérový dům?
Jsem společníkem architektonického ateliéru ADAM PRVNÍ, který projektuje jak domy rodinné, bytové, tak veřejné budovy. Dnes se všechny veřejné budovy navrhují jako bezbariérové, takže není problém navrhnout ani bezbariérový rodinný dům. Všechny bezbariérové úpravy navíc konzultujeme s Českou abilympijskou asociací.
Ty máš sám zkušenost s určitým zdravotním handicapem. Jak se Ti žilo a žije?
V roce 1954, když mi byl jeden rok, jsem onemocněl dětskou obrnou. Jejím následkem je omezená pohyblivost a chůze. Žil jsem v době, kdy nebyl kladen takový důraz na integraci lidí s postižením do společnosti. Já jsem se tedy integroval sám. Asi díky mé povaze jsem neměl s integrací problémy a myslím, že okolí mne vnímalo a vnímá jako zdravého člověka. Jsem si vědom toho, že lidé jsou na tom mnohem hůř.
Jaký největší pokrok vnímáš v oblasti podpory lidí s postižením a naopak, co považuješ za negativní jev v této oblasti?
Obecně si myslím, že se udělalo a dělá spoustu věcí pro bezbariérovost. To má podstatně širší dopad nejen na postižené, ale i na maminky s kočárky atd. Lidé s postižením jsou mnohem více vidět, nejsou schováni v ústavech.
Představ si, že jsi politik. Jaké opatření, které by mohlo lidem s postižením usnadnit nebo zpříjemnit život, bys přijal jako první?
Jako politik bych zakázal šíření negativních zpráv.
Na co se těšíš v nejbližší době?
Těším se na to, že si udělám víc času pro sebe a pro rodinu. Sám sebe stále úkoluji a zahrnuji prací a to není dobře. Umět nic nedělat, to je asi jeden z mých osobních úkolů.
Dejme tam spíše podmiňovací způsob: bavilo by mě nicnedělání. Jen tak si číst, koukat se kolem sebe, chodit do přírody a ven. To by mne hodně nabíjelo. Nabíjí mne i práce s hlínou, ale takhle bych si představoval trávení volného času. Kromě umění bych se rád také naučil umění „nicnedělání“.
Máš nějaké zkušenosti s alternativní léčbou?
Mohu říct příběh z mého útlého dětství, kdy mne homeopatika uzdravila z těžkého ekzému. Když jsem začal chodit na vysokou školu, moje maminka zemřela na rakovinu. Tehdy jí pomáhal biotronik pan Zezulka. Nechával jsem se tam ošetřovat také a navštěvuji i další léčitele. Začal jsem se již před delším časem aktivně zajímat o i jógu, ale ve cvičení nejsem důsledný. Absolvoval jsem také kurz holotropního dýchání. Všem těmto metodám a technikám přikládám velký význam. K jinému vnímání věcí mezi nebem a zemí mne inspiruje i moje životní partnerka – manželka Iva.
Co tě těší, z čeho se raduješ?
Mám rád humor, nadsázku a ironii. Obecně - máme všechno a nevážíme si toho. Je to jenom o tom, aby lidé byli na sebe navzájem hodní, aby se uměli radovat. Když se budu „chmuřit“ , „chmuřím“ se sám na sebe. Každý máme v sobě radost, jde o to otevřít se, uvolnit tu radost a dát ji najevo všem ostatním. I dýchání nás otvírá. To je také velké umění. Každý z nás má v sobě všechny odstíny duhy – od tmavých tónů až po ty světlé. Svět je bipolární, pere se v něm dobré a špatné. Ideální by bylo, aby to bylo vyrovnané – nulový stav, kdy vlastně nemůže být žádný problém. Je to hrozně jednoduché, ale zároveň velmi obtížné.
Máš nějaký recept či vzkaz pro čtenáře, kteří se setkali s nemocí či úrazem?
Nechtěl bych nikoho „strašit“ moudrem. Ale přesto, vzpomněl jsem si na jeden citát:
„Proti narození ani smrti nemáš léku, proto si v mezidobí zachovej radost.“
Děkuji za rozhovor.
Radka Svatošová
Duhové křídlo Miloslava Chaloupky