Akademického architekta a výtvarníka Mílu Chaloupku jsem poznala v roce 2012. Naprosto nezištně a ochotně navrhl a vyrobil nádherné ceny pro účastníky prvního ročníku soutěže Duhové křídlo. Těmi cenami jsou keramické kachle s motivem duhy a křídla. Díky tomuto motivu získala tehdy soutěž svůj název a ten k ní od té doby patří stejně neodmyslitelně jako Mílova keramika. Snad mohu říci, že Míla se stal během let ze spolupracovníka mým dobrým kamarádem. V každém případě je člověkem, kterého si velmi vážím pro jeho dobré srdce a čistou duši.

Duhové křídlo – cena za činnost ve prospěch lidí se zdravotním postižením – byla v roce 2012 v Pardubickém kraji novým, neznámým počinem. Ty jsi velmi vytížený člověk. Proč ses tehdy rozhodl věnovat spoustu svého času, abys pro nominované bezplatně navrhl a vytvořil ceny?

Ta nabídka mne jednoduše zaujala a především potěšila. Čas neexistuje, čas se dělá. Rozhodl jsem se, že si udělám čas a začal jsem přemýšlet, co vytvořit. Vzniklo několik ideových návrhů a tenhle motiv nejlépe vyjadřoval celou tu myšlenku: duha jako symbol pestrosti života ve všech jeho barvách a křídlo jako symbol snahy dostat se výš, překonávat překážky, prostě letět vzhůru.

Tvoje tvorba mne velmi oslovuje a dokážu si ji představit i doma na zdi. Kde lidé mohou Tvé věci vidět?

Byť se keramikou zabývám téměř 45 let, je to moje druhá profesní pozice. Mám ji jako nutnost a vnitřní potřebu a zároveň jako arteterapii. Pudí mne to něco dělat a je to produkt mé vlastní práce bez vnějších vlivů a tlaku okolí. Keramiku tvořím svobodně – nesleduji současné keramické trendy. Připravuji výstavu v září v galerii Barbara v Hradci Králové, v červenci a v srpnu vystavuji na výstavě Unie výtvarných umělců Pardubického regionu v Nasavrkách – a hlavně tvořím letošní ceny pro Duhové křídlo.

A mohou lidé přijít k Tobě do ateliéru a něco si koupit?

Ať přijdou, jsou zváni. Kontakt naleznou na www.keramochaloupka.adam1.cz .

Vím, že pomáháš i jinak – jsi členem Lions clubu. Čím se zabýváte?

V Pardubicích charitativní světová organizace Lions club funguje již 16 let. Naší hlavní činností je pomoc nevidomým, slabozrakým a dětem. Pomoc neposkytujeme jednotlivcům, ale organizacím a zařízením. Úzce spolupracujeme například s Tyflocentrem, Ranou péčí, Lentilkou, DC Veská, Hamzovou léčebnou v Luži.

Vystudoval jsi architekturu a živíš se jí. Může se na Tebe někdo obrátit, že chce navrhnout bezbariérový dům?

Jsem společníkem architektonického ateliéru ADAM PRVNÍ, který projektuje jak domy rodinné, bytové, tak veřejné budovy. Dnes se všechny veřejné budovy navrhují jako bezbariérové, takže není problém navrhnout ani bezbariérový rodinný dům. Všechny bezbariérové úpravy navíc konzultujeme s Českou abilympijskou asociací.

Ty máš sám zkušenost s určitým zdravotním handicapem. Jak se Ti žilo a žije?

V roce 1954, když mi byl jeden rok, jsem onemocněl dětskou obrnou. Jejím následkem je omezená pohyblivost a chůze. Žil jsem v době, kdy nebyl kladen takový důraz na integraci lidí s postižením do společnosti. Já jsem se tedy integroval sám. Asi díky mé povaze jsem neměl s integrací problémy a myslím, že okolí mne vnímalo a vnímá jako zdravého člověka. Jsem si vědom toho, že lidé jsou na tom mnohem hůř.

 Jaký největší pokrok vnímáš v oblasti podpory lidí s postižením a naopak, co považuješ za negativní jev v této oblasti?

Obecně si myslím, že se udělalo a dělá spoustu věcí pro bezbariérovost. To má podstatně širší dopad nejen na postižené, ale i na maminky s kočárky atd. Lidé s postižením jsou mnohem více vidět, nejsou schováni v ústavech.

Představ si, že jsi politik. Jaké opatření, které by mohlo lidem s postižením usnadnit nebo zpříjemnit život, bys přijal jako první?

Jako politik bych zakázal šíření negativních zpráv.

Na co se těšíš v nejbližší době?

Těším se na to, že si udělám víc času pro sebe a pro rodinu. Sám sebe stále úkoluji a zahrnuji prací a to není dobře. Umět nic nedělat, to je asi jeden z mých osobních úkolů.

Dejme tam spíše podmiňovací způsob: bavilo by mě nicnedělání. Jen tak si číst, koukat se kolem sebe, chodit do přírody a ven. To by mne hodně nabíjelo. Nabíjí mne i práce s hlínou, ale takhle bych si představoval trávení volného času. Kromě umění bych se rád také naučil umění „nicnedělání“.

Máš nějaké zkušenosti s alternativní léčbou?

Mohu říct příběh z mého útlého dětství, kdy mne homeopatika uzdravila z těžkého ekzému. Když jsem začal chodit na vysokou školu, moje maminka zemřela na rakovinu. Tehdy jí pomáhal biotronik pan Zezulka. Nechával jsem se tam ošetřovat také a navštěvuji i další léčitele. Začal jsem se již před delším časem aktivně zajímat o i jógu, ale ve cvičení nejsem důsledný. Absolvoval jsem také kurz holotropního dýchání. Všem těmto metodám a technikám přikládám velký význam. K jinému vnímání věcí mezi nebem a zemí mne inspiruje i moje životní partnerka – manželka Iva.

Co tě těší, z čeho se raduješ?

Mám rád humor, nadsázku a ironii. Obecně - máme všechno a nevážíme si toho. Je to jenom o tom, aby lidé byli na sebe navzájem hodní, aby se uměli radovat. Když se budu „chmuřit“ , „chmuřím“ se sám na sebe. Každý máme v sobě radost, jde o to otevřít se, uvolnit tu radost a dát ji najevo všem ostatním. I dýchání nás otvírá. To je také velké umění. Každý z nás má v sobě všechny odstíny duhy – od tmavých tónů až po ty světlé. Svět je bipolární, pere se v něm dobré a špatné. Ideální by bylo, aby to bylo vyrovnané – nulový stav, kdy vlastně nemůže být žádný problém. Je to hrozně jednoduché, ale zároveň velmi obtížné.

Máš nějaký recept či vzkaz pro čtenáře, kteří se setkali s nemocí či úrazem?

Nechtěl bych nikoho „strašit“ moudrem. Ale přesto, vzpomněl jsem si na jeden citát:

„Proti narození ani smrti nemáš léku, proto si v mezidobí zachovej radost.“

Děkuji za rozhovor.

Radka Svatošová

Duhové křídlo Miloslava Chaloupky

Pardubice – Krásné dopoledne naplněné deseti kulturními vystoupeními klientů sociálních služeb uspořádal Pardubický kraj spolu s pardubickým pracovištěm Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP). Pod patronací radního Pavla Šotoly se předvedli účinkující od nejmenších dětí z centra Naděje Litomyšl až po nejstarší generaci z domovů pro seniory. Tři z těchto vystoupení si porota vybrala do zářijového programu k vyhlášení Duhového křídla.

„Všechna vystoupení jsou důkazem toho, že klienti tráví svůj čas v sociálních zařízeních opravdu tvůrčím způsobem, pracuje se s nimi, mohou rozvíjet svůj talent a třeba si i plnit své sny. Přesto, že někteří tady vystupovali na veřejnosti zcela poprvé, předvedli i díky velmi přátelské atmosféře v sále programy plné energie a nadšení. Moc jim všem gratuluji,“ řekl radní pro sociální věci a neziskový sektor Pavel Šotola.

Porota si do programu Duhového křídla vybrala vystoupení tanečního souboru Amare ze základní a praktické školy Svítání, přednes vlastní básně v podání 85leté Růženy Smetanové z Domova pro seniory Dubina a tanec s křídly bohyně Issis v podání dvou členek Svazu postižených civilizačními chorobami ze Svitav.

Ocenění Duhové křídlo je určeno pro organizace a jednotlivce, kteří pracují v oblasti sociálních služeb a ve prospěch hendikepovaných. Své favority na cenu může nominovat každý občan kraje prostřednictvím webových stránek www.duhovekridlo.cz až do konce června 2015.

„Nominace je možné podávat do čtyř kategorií – profesionál, dobrovolník, poskytovatel sociálních služeb a zvláštní cena za celoživotní práci ve prospěch osob se zdravotním postižením. Novinkou letošního ročníku je širší zapojení organizací sociálních služeb,“ informovala Radka Svatošová z NRZP Pardubice. Formuláře najdete na.

obrázky

 

zdroj: www.pardubickykraj.cz

Ještě jednou děkuji a přeji jen pohodové dny a ať se Vám daří organizovat podobná setkání.

 L.M.

  Termín a místo: úterý 19. května 2015 od 10 do 12 hodin v sále ABC klubu, Štolbova ul. 2665, Pardubice.

PROGRAM

10:00 Ing Pavel Šotola, radní Pardubického kraje: Úvodní slovo

10:10 Soutěžní vystoupení

1. Mirea – denní stacionář, o.p.s. – hudební vystoupení: RYTMICKÉ ČAROVÁNÍ KLIENTŮ STACIONÁŘE MIREA (12 minut)

2. ZŠ a PŠ Svítání, o.p.s., kroužek břišních tanců – taneční vystoupení: TANEC S ISSIS KŘÍDLY (3,5 min)

3. Sociální služby města Pardubic, Domov pro seniory Dubina Pardubice – recitování básní za doprovodu hry na klávesy: RECITACE BÁSNÍ VLASTNÍ TVORBY (10 min)

4. Country klub „Srdíčko“ Svitavy – OV Svazu postižených civilizačními chorobami Svitavy – taneční: COUNTRY TANCE (12 min)

5. ZŠ a PŠ Svítání, o.p.s. – taneční: AMARE (3 min)

6. Domov u Fontány Přelouč – recitace básní: RECITUJÍ OLGA HÁJKOVÁ, ANNA ŠÍFOVÁ (5 min.)

7. Domov pro seniory Heřmanův Městec – hudební: pěvecký soubor HLAS DOMOVA (13 min)

8. Základní organizace Svazu postižených civilizačními chorobami Svitavy – taneční: TANEC S KŘÍDLY BOHYNĚ ISSIS (3 min)

9. NADĚJE, pobočka Litomyšl – taneční: TANEČNÍ VARIACE (10-12 min)

10. ZŠ a PŠ Svítání, o.p.s. – hudební – SLUNCE NAD HOROU (10 min)

Závěrečná společná píseň

11:45 Vyhlášení postupujících souborů

Děkujeme za podporu této akce ABC klubu a panu Josefu Šafránkovi.

INFORMACE PRO ÚČINKUJÍCÍ:

• Sraz v ABC klubu bude mezi 8:30 – 9:00 hod. Proběhne příprava pódia, ozvučení a zvukové zkoušky. Závěrečná píseň Slunce nad horou (ZŠ a PŠ Svítání) bude zároveň písní společnou. V průběhu písně se na pódium postupně dostaví i ostatní účinkující a připojí se ke zpěvu. Text písně je velmi jednoduchý, předchozí zkouška není nutná.
• Prosíme o dodržení avizované délky jednotlivých vystoupení. Maximální délka je 12 minut.
• Drobné občerstvení a voda pro účinkující budou k dispozici u baru v předsálí.
• Pro účinkující budou rezervována místa v sále, kde mohou shlédnout ostatní vystoupení.